číslo 27/2001
vychází 25. června

Zpět na obsah         

Názory, komentáře


TELEVIZNÍ GLOSÁŘ

Pohádková realita

Dnešní podoba koexistence veřejnoprávního a soukromého televizního vysílání v mnohém připomíná stav celé české společnosti: na první pohled odpovídá zavedeným evropským standardům, v mnoha podstatných detailech k nim však má povážlivě daleko. Odchylky od normálu přitom mají různou podobu i různou míru závažnosti.

O nastupující orientaci podstatné části programu České televize na soutěžení v podbízivosti s komerčními kanály se můžeme přesvědčovat denně. Čerstvě ji ilustruje i drobnost v podobě dryjáčnických klipových upoutávek na "letní pábení (řádění) s ČT". Jsou jakoby opsány z obrazovky Novy. Právě konfrontací s evropským kontextem přitom lze snadno dokázat, jak nesmyslné je podobné úsilí po dramatickém zvýšení sledovanosti veřejnoprávní obrazovky: dnešní poměr zhruba jedna ku čtyřem ve prospěch bulváru odpovídá stavu v zemích s podstatně delší tradicí duálního vysílání. Evropsky nestandardní naopak je suverénní ovládnutí komerční výseče koláčových grafů sledovanosti jediným subjektem, jako je tomu právě v Čechách. Nakolik je zákonem posvěcené prodloužení tohoto povýtce netržního statutu quo výsledkem cynického politického obchodu v opozičně-smluvním duchu, je těžké odhadnout, natož dokázat. Jednodušší je "pustit fantazii ze řetízku" a domyslet, kam až může monopolizace nástroje potenciální manipulace s realitou vést. V podobě pohádkového podobenství se takové úvahy dopustili tvůrci filmu Zítřek nikdy neumírá, který předminulou sobotu uvedla právě Nova.

Argumentovat v daném kontextu oddechovou akční podívanou vypadá značně přitažené za vlasy. Tím spíš, že příběh, jak agent 007 zachránil v poslední vteřině svět před zločinnými záměry mediálního magnáta, nepostrádá značnou dávku ironie a nadhledu. Přesně v duchu dobré tradice většiny filmů s neohroženým Jamesem Bondem. Kdo však alespoň občas sleduje brilantní demagogická extempore Vladimíra Železného v jeho pravidelných sobotních "promluvách k národu", možná se přece jen nebavil tak úplně bezstarostně. Na rozdíl od všehoschopného padoucha Elliota Cravera, je pan doktor Železný postavou mrazivě reálnou...

A máte někdo kontakt na skutečného Jamese Bonda?

JAN SVAČINA