Ve stínu zápasů, které na ledě sváděla naše hokejová reprezentace, se Mezinárodní hokejová federace musela zabývat návrhem, aby naše pořadatelství mistrovství světa bylo z roku 2003 přeloženo na rok 2004. Za celý rok se totiž nepodařilo vytvořit předpoklady pro stavbu nové hokejové haly a firma Multiaréna, která ji měla vybudovat, nakonec oznámila, že již nemůže zaručit její dokončení v termínu. Celý projekt je provázen objektivními problémy: Pro stavbu byl zvolen pozemek, jehož výhodou je to, že je zanesen v územním plánu Prahy, tedy využitelný ihned, jinak už má ale pouze nevýhody: je do budoucna malý, není ideálně dostupný a nepřehledné jsou majetkové poměry. Jednání mezi Multiarénou, TJ Bohemians, magistrátem a vládním zmocněncem se komplikují, protože každá strana má své zájmy a kompromis se hledá těžko. Není snadné ukázat prstem na viníka, ale výsledek je zřejmý: mezinárodní ostuda. Abychom získali pořadatelství jsme cosi slíbili a teď přicházíme s tím, že to neumíme splnit. Jiná otázka je, zda jsme museli vybudování haly slíbit a přistoupit na trend, kdy každý, kdo chce něco organizovat, musí něco postavit. Mistrovství světa by se klidně mohlo hrát na našich ligových stadionech, pro hokej jsou dostatečně vhodné, soudě podle úrovně sportovců, kteří na nich vyrostli a vládnou světovému hokeji. Vlastně by to bylo stylové - Jágr hraje v nejstarší hale NHL. Mellon Arena byla postavena v roce 1961. I když - zřejmě ji čeká ještě letos demolice. Novu halu požaduje komisař NHL Gary Bettman a Mario Lemieux už prý spřádá plány jak na to.

Současně s výměnou ministra obrany se rozvířila debata o její příští podobě. Jaroslav Tvrdík má za sebou vojenskou kariéru (uniformu odložil pouze před pár měsíci) a to může být jedním z důvodů, proč se mu zamlouvá přechod na armádu profesionální. Koncepce, podle které by armáda měla mít 38 tisíc profesionálních vojáků a pět tisíc občanských zaměstnanců je realistická a zřejmě se jí dostane podpory všech politických stran. Přesněji řečeno: Předmětem nezbytného politického střetu nebude otázka zda profesionální armádu ano či ne, ale strany se budou hádat kdo s tím nápadem přišel první, jak by měla reforma armády proběhnout a do kdy by měla skončit. Argumentů pro profesionalizaci armády je několik. Předně je to stále dokonalejší vojenská technika, která vyžaduje odbornou obsluhu, dále nutnost součinnosti s armádami ostatních členských zemí NATO, a koneckonců i nutnost udělat v instituci, se kterou jsou stále problémy, pořádek. Přechodem na profesionální armádu zanikne základní vojenská služba v té podobě, v jaké ji absolvovali muži všech generací. Pro případ vážného ohrožení státu (války) se hovoří o povolávání aktivních záloh, ale je zde otázka, zda není riskantní ponechat obyvatelstvo bez jakékoli přípravy pro takovou situaci, vlastně bezbranné, neschopné reakce. Vojnu nebude možné pouze zrušit, něčím asi bude muset být nahrazena. Má to být domobrana? Anebo školení CO? Anebo mají občané projít kurzy sebeobrany? Třeba nakonec zřízení profesionální armády bude úkol nejsnadnější a problém bude s tím ostatním.

Věc v politice málo vídaná: Miloslav Výborný po týdnu přemítání oznámil, že nebude kandidovat na post předsedy KDU-ČSL, který by mu podle hlasů, které bylo slyšet z lidové strany, velmi pravděpodobně připadl. Argumentem, který Miloslav Výborný zvolil na tiskové konferenci, bylo starostování v Heřmanově Městci. K němu přidal úvahu, že Jan Kasal nemá uhýbat přímému personálnímu střetu, jeho úkolem že je nad Cyrilem Svobodou zvítězit a "potlačit nezdravé trendy v KDU-ČSL." Z tohoto výroku je patrné, že by Miloslav Výborný v případě zvolení předsedou nebyl žádným sjednotitelem lidovců, jak ho prezentoval současný předseda. Naopak je to Cyril Svoboda, který hovoří o nutnosti zastoupení všech proudů ve vedení KDU-ČSL a (jak jsme psali před týdnem na tomto místě) je to on, kdo představuje kontinuitu s odkazem Josefa Luxe, který měl snahu otevírat stranu lidovou novým myšlenkám a novým lidem. Když Jan Kasal učinil Miloslavu Výbornému návrh, aby místo něj kandidoval na předsedu, vypadalo to na nabídku, "kterou nelze odmítnout", neboť "strana ho nyní potřebuje". Ve skutečnosti si ovšem KDU-ČSL potřebuje spíše prodiskutovat, zda míní usilovat o širší podporu voličů, anebo zda se chce "udělat pro sebe".