Příznaky Alzheimerovy choroby popsal poprvé v roce 1906 německý psychiatr Alois Alzheimer. V moderní lékařské praxi se však tato diagnóza začala používat až před patnácti lety.

Co toto onemocnění způsobuje, zůstávalo dlouhá léta tajemstvím. Dnes je známo, že Alzheimerova demence (AD) je následkem přesně identifikovatelné poruchy určitých nervových struktur v mozku a v průmyslově vyspělých zemích je dnes jednou z nejrozšířenějších forem demencí vůbec. S rostoucím podílem starších osob v těchto zemích se bohužel její výskyt trvale zvyšuje. Ve věku nad 65 let postihuje asi 10 % populace a mezi lidmi staršími 85 let tímto onemocněním trpí již každý druhý. V ČR je v současnosti postiženo kolem 150 000 lidí. Následky jsou velmi smutné. Alzheimerova choroba se totiž jako degenerativní onemocnění mozku projevuje postupným úbytkem až ztrátou poznávacích funkcí, paměti a výraznými změnami v chování. Lidé s těžkou formou AD nejsou schopni se o sebe postarat, nepoznávají členy rodiny a obtížně se pohybují.

Onemocnění začíná skoro nevinně, říká docent MUDr. Oldřich Vinař, DrSc. z Psychiatrické léčebny v Praze. Třeba tím, že si někdo dá knížku místo do knihovny do ledničky. Nezasáhne-li se však do jeho průběhu včas, schopnosti a um lidí klesnou během několika let na úroveň kojenců. A proč k tomuto onemocnění dochází? Mozek si sám vytváří všechny látky, které potřebuje pro svoji činnost. Pokud však psychická aktivita jedince klesne, začne neurohormonů v mozku ubývat. Proto je zapotřebí udržovat mozek v aktivitě i v nejvyšším věku. Především to znamená stále se učit něčemu novému. Člověk to nemá příliš rád, ale je to nejúčinnější prevence. Jak dr. Vinař dále uvedl, při AD jde o úbytek neurohormonu acetylcholinu. K jeho tvorbě v mozku velice přispívá přísun lecitinu ve stravě, ovšem má-li jít skutečně o léčebnou dávku, měl by být podáván denně v množství sedm až dvanáct gramů.
Možností, jak odbourávání acetylcholinu v mozku zabránit, je na druhé straně podávání některých tablet. Alzheimerova choroba není vyléčitelná, ale je léčitelná. V loňském roce byl na náš trh uveden nejnovější preparát určený k léčbě lehkých a středně těžkých forem AD s názvem Aricept, který jejich průběh dokáže zpomalit. Nemá vedlejší toxické účinky a užívá se pouze jedna tableta denně. Problém však je, že léčba tímto prostředkem je finančně náročná. Jednoho pacienta přijde měsíční užívání Ariceptu v současnosti téměř na čtyři tisíce korun, protože zdravotní pojišťovny jej neproplácejí. Psychiatrická společnost byla však pověřena vypracováním kritérií, která budou předložena Kategorizační komisi ministerstva zdravotnictví, podle nichž by pacientům s nejlepší prognózou AD měl být v budoucnu tento prostředek hrazen z prostředků zdravotního pojištění. Beznadějná však není situace ani nyní, stačí se v lékárně poohlédnout alespoň po lecitinu.

VĚRA KEILOVÁ