číslo 16/2001
vychází 9. dubna

Zpět na obsah         

Názory, komentáře


ZKRAJE TÝDNE

Demobilizace mobilů

Už aby taková demobilizace nastala, protože čeho je moc, toho je příliš. Jak jsme vůbec mohli žít bez mobilu, to nechápu. Celé rodiny, děti, vláda, prostě skoro veškerá populace se bez mobilu neobejde. Ve čtyřčlenné rodině jsou minimálně čtyři mobily. Ve svém okolí už neznám člověka, který by na sebe neudával dva telefony - pevný a mobilní. Vždycky se leknu, když v nějakém veřejném prostoru stojí člověk a nahlas se hihňá, vzdychá, nadává nebo cosi komusi přikazuje a je sám. S mobilem na uchu dopřává si ejchuchu... Takže je normální a nenormální jsem já, protože mobil pořád nechci. Já a prezident USA G. W. Bush se mu bráníme zuby nehty, protože ruší naše soustředění. Bush si ovšem může dovolit chlapíka s funkcí zvanou "vymítač mobilů", ale já...? Myslela jsem si, že utrhnu hlavu mému kytaristovi, který si na koncertě nevypnul mobil. A jak naschvál v tiché lyrické pasáži balady Thada Jonese, kterou soustředěně prožívám, se agresivně rozdrnčí mobil. Rázem je po kumštu. Publikum se rozchechtá, zvláště, když kytarista má ten svůj mobil nacpaný v těsné kapse džínových kalhot a aby ho mohl vypnout, musí přerušit hru na kytaru, třesoucími prsty, vylovit mobila a konečně vypnout... Hrůza!

Před pár dny v komorním prostředí poetické vinárny Viola vzpomínám na Evu Olmerovou, v publiku navíc seděl její bratr, zpívám tichou bosanovu, na kterou mi kdysi dala text od Jiřího Grossmana. Celou písničku, která trvala asi čtyři minuty, trvale vyzváněl něčí mobil ukrytý v aktovce nedoslýchavého či spícího posluchače. Jen zazněl potlesk, mobil přestal vyzvánět...

Jistě, mobil má své dobré, zvláště, když člověk nemá jiný telefon, nebo při nehodách, kdy urychluje komunikaci, ale proč ho nepoužívat jaksi kulturněji s ohledem na okolní svět? Je to jako se vším, když se to přežene. A tak mobil ruší naše milování, požitek z divadelní hry, koncertu, z přírody, z jakéhokoli soustředění se na práci. Ruší požitky ze schůzek v kavárně, z procházek... Životně důležité věci se vyřizují v poklusu na ulici, či v metru, tramvaji, autobusu. Co já musím vyslechnout hlasitých keců, o které nestojím! Ovšem mobil za to nemůže, to my - lidé. Na otázku jaká metastáze se v Čechách šíří nejrychleji, je jasná odpověď: Mobil.

JANA KOUBKOVÁ