Když paní Lenka Šmídová před čtyřmi lety vydala na CD záznam koncertu Jiřího Schmitzera v pražské Ypsilonce, jeden z recenzentů nazval protagonistu alba "největším punkerem". Narážel tím asi na krákoravý zpěv, četné cynické nadsázky v textech písní i na přímočarý způsob, jakým se Schmitzer doprovází na svou dvanáctistrunnou akustickou kytaru. Hercův autorský debut Recitál však představil nejen drsné popěvky typu Bomba nebo Zíma, ale i opačnou, lyrickou polohu jeho písničkářského talentu, tu, v níž se neméně chlapsky a zpříma vyjadřuje k tématu z nesmrtelných - ke vztahům mezi mužem a ženou.

Úspěch, s jakým se Schmitzerova první deska potkala, nebyl upřímně řečeno zase tak překvapivý, vždyť už jeho sporadické koncerty v osmdesátých letech měly příchuť zakázaného ovoce a amatérské záznamy těchto vystoupení šly doslova z ruky do ruky. Je vlastně podivné, že s oficiální nahrávkou některého ze Schmitzerových koncertů nepřišel nějaký chytrý vydavatel mnohem dřív, než v roce 1997. V dnešní době je většina nahrávacích společností v zájmu rychlého zisku ochotna vyprodukovat album i zpívajícímu slonovi a tak se pověst téměř kultovního písničkáře Schmitzerovi nyní hodí.- s jeho novým dvojalbem Šílenec přichází česká pobočka jednoho z největších světových hudebních vydavatelství.

Zatímco cédéčko Recitál zachycovalo spíš atmosféru v Ypsilonce a bezprostřední Schmitzerův kontakt s publikem, Šílenec je minimálně o polovinu "serióznějším" titulem. Na první disk se totiž vešlo hned třiadvacet studiově natočených skladeb, mezi kterými nalezneme jak ty staršího data (Těžko, Anežko!, Nebesa), tak novinky. V kontrastu k prvnímu disku dvojalba Šílenec stojí druhý kotouček, obsahující takzvané Písně na deset slov, natočené v průběhu ypsilonských Večerů na přidanou. Jde vlastně o písničky "na objednávku", Schmitzer vybírá z publika deset slov a ty mu pak slouží jako textová osnova skladby. Neobejde se to samozřejmě bez pořádné dávky humoru, ale nejde jen o legraci. Nápaditý půdorys Písní na deset slov, přímo nabádající k tomu, dotáhnout je do hotového tvaru, je především dokumentem o Schmitzerově skladatelském talentu a potvrzením existence velmi osobitého písničkáře.

MILAN ŠEFL