číslo 13/2001
vychází 19. března

Zpět na obsah         

Hudba


NOVÉ ZVUKOVÉ NOSIČE

Oldřich Veselý & Synkopy: Zrcadla/Dlouhá noc
(Sony Music Bonton)

Další z pamětnických dvojalb s etiketou televizního dokumentárního seriálu Bigbít obsahuje reedice poslední desky artrockové legendy sedmdesátých let, skupiny Synkopy, a sólového projektu jejího lídra a hráče na klávesy Oldřicha Veselého. Jde tedy o materiál z druhé poloviny osmdesátých, respektive přelomu osmdesátých a devadesátých let, a vzhledem k této skutečnosti je pochopitelné, že zejména Zrcadla působí po zvukové stránce dosti archaicky (i když za zvukově nepodařenou byla nahrávka považována už v roce 1986). Podstatnější však je, že Synkopy se tehdy nacházely v jednom ze svých nešťastných období, i když kvality autora všech textů na albu Zrcadla Pavla Vrby či instrumentalistů (zvláště kytaristy Miloše Makovského) byly stále zřejmé. Prakticky totožná sestava natočila o pár let později i Dlouhou noc, opět Vrbou otextované koncepční album o pocitech čtyřicátníka těsně před listopadem 1989. Autor skladeb a zpěvák Veselý se tu pokusil o pestřejší zvuk - zmiňme vokální spolupráci skupiny Avocado či dechový kvintet Divoké větry - jenže ani v tomto případě se mu nepodařilo vytvořit hudbu, která by měla nadčasovější ráz.


Andreas Vollenweider: The Essential
(Sony Music Bonton)

Švýcarský harfenista Andreas Vollenweider loni vydal skvělé album Cosmopoly, vyšperkované spoluúčastí řady hvězd world music, včetně Miltona Nascimenta, Bobbyho McFerrina nebo Djivana Gasparyana - Týdeník Rozhlas konečně této desce věnoval patřičnou pozornost. Ohlasu alba Cosmopoly a následného koncertního turné se umělcův vydavatel rozhodl využít a ještě před koncem minulého roku nabídl Vollenweiderův retrospektivní výběr The Essential. Zahrnuje pamětihodné okamžiky z jeho řadových desek Down To The Moon, Book Of Roses a dalších, Cosmopoly nevyjímaje. Ač album neobsahuje (a obsahovat ani nemůže) zdaleka vše podstatné z Vollenweiderovy diskografie, jeho více než dvacetiletou kariéru, odstartovanou vystoupením na jazzovém festivalu v Montreaux a vydáním debutu Behind The Gardens, Behind The Wall, Under The Tree, rekonstruuje poměrně solidně.

MILAN ŠEFL