číslo 10/2001
vychází 26. února
Pro každého něco
Jistě už se to stalo každému z nás, předneseme lékaři své potíže a
on nás pošle na různá vyšetření s tím, že mu ukážou více. Pokud jde o
vyšetření u specialistů, býváme většinou poučeni, k čemu slouží. U běžných
laboratorních vyšetření ale poučeni nebýváme, nebo jen minimálně. A tak cedíme
krev do zkumavek, absolvujeme náběry, výtěry, odevzdáváme různé tělesné produkty
a nevíme proč. Řekněme si tedy stručně, kdy se jaká rutinní vyšetření
provádějí.
Sedimentace
Asi nejčastěji se provádí sedimentace. Sedimentace červených krvinek (tajemnou zkratkou FW) je nespecifické vyšetření, které nám však ukáže, zda se v organismu něco děje. Červené krvinky mají tu vlastnost, že některé z nich i za normálních podmínek tvoří malé sloupečky tím, že k sobě přilnou. Tento jev se nazývá penízkování, protože konečný útvar připomíná sloupec mincí. Pokud se ale v organismu něco děje, ať už je to infekce, či jiné onemocnění, k penízkovatění dochází v daleko větší míře. Jde tedy o univerzální reakci. Při vyšetření sedimentace se měří, jak vysoký sloupec usazených krvinek se vytvoří ve skleněné kapiláře za jednu a dvě hodiny. Nad ním zůstává krevní plazma. Různý okruh nemocí mívá různě zvýšenou sedimentaci.
Krevní obraz
Stejně častým krevním vyšetřením bývá krevní obraz a s ním někdy i tzv. diferenciál. Při tomto vyšetření se pod mikroskopem zjišťuje, jaké je zastoupení jednotlivých krevních komponent, tj. červených a bílých krvinek, krevního barviva, destiček. Bílé krvinky mají mnoho různých podtypů, v krvi jsou různou měrou zastoupeny krvinky různého stáří. Aktuální stav jednotlivých složek nám ukáže právě diferenciál (správně diferenciální rozpočet). Tato dvě vyšetření již lékaře posunují blíže k diagnóze, někdy ji i objasní. Jindy však je třeba pátrat a vyšetřovat dál.
Glykémie
Důvody vyšetření krevního cukru, tedy glykémie, není třeba podrobněji objasňovat, stejně tak jako zjišťování hodnot krevních tuků, především pak cholesterolu a jeho jednotlivých složek, iontů apod.
Jaterní testy
Při jaterních testech se zjišťují hodnoty jednotlivých jaterních enzymů a žlučového barviva. Podle jejich poměru lze usuzovat i na druh postižení jater, zda jde spíše o kameny ve žlučových cestách, o infekční, alkoholickou či jinou příčinu, protože při různých vyvolávajících momentech bývá vzájemný poměr enzymů různý.
Vyšetření moči
Dále se běžně vyšetřuje moč, kde se pátrá po přítomnosti bílkovin, cukru,
červených a bílých krvinek, tzv. válců či krystalů. Ani jedno by se nemělo v
moči vyskytovat. Pokud ano, opět je to důvod k dalšímu vyšetřování, nejčastěji
ledvin a močových cest. Při různých onemocněních lze ovšem prokázat i jiné
látky, které mohou být do moče vylučovány i při postižení dalších
orgánů.
Různých vyšetření je mnoho a s rozvojem medicíny jich velmi rychle přibývá. Popsat všechny by znamenalo napsat velikou tlustou knihu. Snad vám těchto pár základních pomůže příště lépe pochopit, proč vás sestřička opět píchá jehlou do ruky, do prstu, nebo vás posílá se "šampuskou" na toaletu.
MUDr. ALEXANDRA HÁJKOVÁ