Druhým Angelopoulosovým snímkem, který do svého vysílání zařadila Česká televize, je Odysseův pohled. Hrdinou (hraje ho Harvey Keitel) je řecký emigrant, živící se jako režisér (příznačně zůstává bezejmenný, i když některé filmografické údaje jej označují jako A.), který po letech přicestoval do vlasti, unesen myšlenkou nalézt údajně nezvěstné, nikdy nevyvolané cívky filmu z počátku filmového podnikání na Balkáně. Uprostřed společenských i etnických konfliktů, rozkladu a zbrutálnění civilizace hledá vysněný poklad, nehledě na nebezpečí, do něhož se přitom dostává. To je ostatně výstavbový princip, uplatňovaný po celé vyprávění. Už v Řecku zaznějí slova, že Balkán je v agonii, že je jsou to jen tři tisíce let samých ruin.

Jako Odysseus projíždí protagonista zeměmi směrem na sever, setkávaje se s různými ženami (všechny hraje tatáž herečka Maia Morgensternová), které vůči němu řeší svá očekávání i milostné vztahy. Projíždí Albánií, Bulharskem, Rumunskem i bývalou Jugoslávií a setkává se s děsivými projevy civilizačního pádu. Jako Odyseeus však na žádném místě nezůstane, vystupuje jen jako pozorovatel, hnaný stále dál a dál - za vidinou, která se mu naplní až ve zničeném Sarajevu.

Uprostřed rozbombardovaných zbytků někdejší filmotéky vyburcuje jejího správce (Erland Josephson), aby dokončil své pokusy s vyvoláním vzácného materiálu. A tady se také dočká děsivého rozuzlení: nepomáhá, že proti válečnému běsnění staví záchranu památky, že i další lidé chtějí kulturou bojovat proti vražednému šílenství.

Do vyprávění jsou začleněny rozsáhlé pasáže naplněné zvláštní melancholií, třeba když tažný člun převáží kamsi do Německa obrovitou, na části rozloženou sochu Lenina. Nejen zde, ale v průběhu celého vyprávění přihlížejí hrdinově cestě nehnuté postavy, ať již postávají na ulici v Aténách, kolem silnice vedoucí do Albánie nebo třeba nyní kolem břehů řeky, po níž pluje loď. Postávají i v jinak liduprázdném Sarajevu, když zní všemu navzdory hudba. V těchto okamžicích je zpřítomněn zlověstně mlčící chór, odkazující na starořecké tragédie.

Úterý 6. 2. 2001 PRIMA 19.55 hodin

Kriminalista Robert McCabe působí v severoaustralském přístavu Darwin. Právě mu začíná dovolená a on se chystá s manželkou a synem vyrazit do přírody. Jenomže jako už tolikrát všechno dopadne jinak. Dostává rozkaz odjet do pouštní oblasti, kde došlo k několika vraždám, a místní policie si s případem neví rady. Obětí stále přibývá, je zřejmé, že pachatel je maniak a nepřestane řádit, dokud nebude dopaden. McCabeův syn se na společné prázdniny moc těšil a nyní je zklamaný, matka tedy navrhuje, že se za tátou rozjedou autem a překvapí ho. Netuší, do jak nebezpečného dobrodružství se pouštějí... Režie Michael Offer. Hrají Steven Vidler, Aaron Pedersen, Susan Lyonsová, Jamie Croft a další.

Středa 7. 2. 2001 ČT 1 - 20.20 hodin

"Příběh Vlastimila Matese je složen z několika skutečných životních osudů," říká Martin Šafránek, scenárista třídílného televizního filmu Český Robinson. Nejspíš se dá charakterizovat jako příběh o člověku, který hledá domov. Což ovšem není míněno ve smyslu určení místa - skutečný domov nosíme totiž v sobě. Také hlavní hrdina a jeho žena hledají místo, kde by se mohli postavit na vlastní nohy a být šťastni. Putují světem, aby nakonec emigrovali - do Čech. Mates je trochu zvláštní hrdina, je v něm hodně naivního a neprakticky přímočarého, předpokládá, že s dobrými úmysly nejdál dojde. Žel, nikoli všichni kolem něj takové úmysly mají...

V tvůrčí skupině Alice Nemanské a Heleny Slavíkové se scénáře ujal režisér Dušan Klein. "Ta látka sice odráží společenské události naší země po roce 1990, ale není to v žádném případě politická záležitost. Je to hluboce lidské téma o věčné snaze člověka někde zakotvit," říká režisér. Navíc uvítal, že tímto filmem může dát příležitost několika vynikajícím českým hercům, především Miroslavu Donutilovi a Vilmě Cibulkové: "Donutila dnes všichni znají jako komika a baviče a taky jako představitele záporných rolí. Jeho herecký rejstřík je ale mnohem širší, což dokazuje i v Robinsonovi." Také Vilma Cibulková tu přesvědčuje, že je víc než jen "mondénní ženská, do níž ji filmoví a televizní tvůrci často nutí," dodává režisér.

Pro Miroslava Donutila je premiéra tohoto televizního filmu navíc příjemnou oslavou narozenin: Česká televize ji uvede 7. února, kdy slaví padesátiny. S rolí Matese je spokojen: "Nejdřív jsem hrával samé kladné postavy, ale pak přišlo období postav záporných, z nichž mnohé byly v uniformě." Rád se zas "do civilu" vrátil.

A jak příběh Matese a jeho rodiny nakonec dopadne? Režisér Klein se usmívá: "Svým založením jsem optimista, mám rád katarzi a chci, aby divák z mých filmů odcházel s pocitem, že život je koneckonců krásný..."

Théby pojmenovali Řekové. Staří Egypťané jim říkali Véset, někdy se užívá i název Wo´se. Krátce byly hlavním městem mocné starověké říše, přesněji během vlády osmnácté dynastie Nové říše, ovšem po více než tisíciletí byly kvetoucím kulturním centrem východního Středomoří. Podle Homéra bylo město stovky bran neobyčejně rozlehlé, zaujímalo prostor nynějšího Luxoru, Karnaku i okolí. Do dnešní doby se dochovala jen nepatrná část starověké metropole. Paláce v Luxoru, hrobky v Údolí králů a také Amonův chrám, prý největší sakrální komplex na světě. Vydejme se tedy na pouť zpět několika tisíciletími, do jednoho z nejvýznamnějších období starověku.

Pátek 9. 2. 2001 ČT 1 - 20.30 hodin

Americký režisér Mel Brooks se celý život věnuje filmové parodii a dosáhl na tomto poli značných úspěchů. Bláznivý příběh Robina Hooda je typickou ukázkou Brooksova humoru, který nezná zábran a střídá okamžiky balancující na hranici vkusu se záblesky nefalšované geniality. Jak u něj bývá zvykem, řada scén odkazuje na specifické, velmi dobře známé filmy, z nichž za všechny jmenujme Doma DeLuise v úloze středověkého "kmotra", který zdařile paroduje Marlona Branda ve známém Coppolově díle. Ještě dodejme, že ve snímku, který se ani nesnaží skrývat, že vznikl celý v kalifornských exteriérech, je také vloženo několik hudebně-tanečních čísel.

 Sobota 10. 2. 2001 ČT 1 - 20.50 hodin

Dave Kovic je občasný dvojník amerického prezidenta Billa Mitchella. Na rozdíl od něj je však přátelský, vstřícný a velmi tolerantní. Jednoho dne je požádán, aby prezidenta, který dostal srdeční záchvat při milostných hrátkách s jednou ze svých sekretářek, dočasně zastoupil. Náčelník štábu a jeho pobočník chtějí Davea udržet v úřadě co nejdéle, aby mohli uskutečnit převrat. Přitom vytvářejí iluzi, že skutečný prezident podepisuje všechny důležité dokumenty. Dave ale netouží zůstat navždy loutkou v rukou druhých. Ukáže lidem novou tvář prezidenta s rozhodností a vitalitou, při níž se všem tají dech. Navíc ještě probudí milostný zájem v rezignované a na první pohled taktéž "chladné" první dámě země...

Neděle 11. 2. 2001 ČT 1 - 21.50 hodin