Rozhlasové vysílání vytvořilo své novodobé vánoční hudební tradice. K těm pravým patří samozřejmě koledy a pastorely. To je hudba přímo pro Vánoce stvořená. Nyní ale máme na mysli skladby, jež nebyly komponovány pro tyto svátky, ba leckdy jejich autor ani netušil, že by se mohly stát i určitými symboly. Tak tomu bylo se Sukovou Smyčcovou serenádou, kterou zkomponoval mladý student dokončující právě studia u svého učitele Antonína Dvořáka. Ze Serenády nevyzařuje jen nádherný tep mládí, oproštěného od obvyklých konvencí, ale i nemalé množství filozofie svádějící k meditaci, které z půlhodinové svěží a barevné partitury vytvořily cosi mimořádného a okouzlujícího. Český rozhlas toto dílo vysílá již tradičně na počátku Štědrého večera. Vždycky nás čekal legendární snímek České filharmonie s Václavem Talichem z roku 1951, který právě zdůrazňuje ony tóny hloubavější a lyričtější. V posledních letech jsme představili i další skvělé interpretace. O posledních Vánocích století ovšem dostane slovo opět Václav Talich.

Ani Beethovenova Šestá symfonie F dur, zvaná Pastorální, není zasvěcena přímo Vánocům, byť v ní figurují pastýři. Až posvátný klid a pohoda - zcela jinak než v díle Sukově, ale se stejným půvabem a působivostí - vyzařují z této slavné partitury. Vídeňští filharmonikové jsou orchestr, který dokáže zcela ojedinělým způsobem vystihnout lyrickou něhu a krásu jednotlivých vět skladby, sice vzájemně kontrastních, ale s usmiřujícím vyústěním. Toto jedinečné nastudování je dílem Claudia Abbada.