Víte, proč vůbec vznikly parfémy? Říká se, že je Francouzi vymysleli hlavně proto, aby se nemuseli mýt. Ale pravý důvod bude asi trochu jiný, i když stejně komický. Parfémy byly údajně vynalezeny proto, že lidem vadilo, jak páchnou ovce a kozy. Přesněji, ohrnovali nos, pokud si ho rovnou nezacpali, nad vůní kožených rukaviček. Tuto módu zavedla Kateřina Medicejská, rukavičky z ovčí a kozí kůže se staly velmi žádaným zbožím a jejich jediným problémem bylo, že nepříliš vábně voněly, tedy dost páchly a připomínaly až příliš základní zvířecí materiál. A tak se potřely jasmínem. Nikdo tehdy nemohl tušit, že zejména pro ty největší špindíry došlo k objevu, který se směle mohl měřit třeba s vynálezem elektrického proudu. Jasmín totiž všem voněl, a tak se začaly vyrábět první parfémy a vznikl cech voňavkářský. A to v místech, kde dnes leží městečko Grasse.

Vyjedete-li ze známého přímořského střediska Nice po dálnici na jih, hned po několika kilometrech uvidíte kopečky, na nichž se třpytí jako bílé korálky roztroušené domy. Jste u Grasse, místa známého jako centrum výroby parfémů: právě tady se vyrábějí ty nejznámější francouzské jako Fragonard či Channel 5, i když slovo vyrábějí asi není úplně na místě. Jen kousek od Grasse bydlí muž květin. Ne, nejde o člena protiválečného, ani žádného jiného hnutí, ale o pěstitele základního materiálu pro výrobu vonné esence. Pan Hubert Biancalana pěstuje na svém rozsáhlém pozemku především jasmín a růže. Když vám řeknu, že třeba na jednu malou lahvičku esence potřebujete mnoho kilogramů růží, bude vám těch krásných a noblesních kytiček líto, ale na růžích nemá ustláno ani pan Biancalana, který musí vstávat v pět hodin, neboť třeba jasmín je nutno trhat ještě před rozedněním. Jen čerstvě otevřené květy vydávají svou neopakovatelnou vůni. Pan Biancalana mě vítá s deštníkem. Je pravé neprovensálské počasí - prší. To je tedy jev opravdu výjimečný. Růžičky moknou a květy jasmínu mají do plného rozvinutí také hodně daleko, přesto se vydáváme mezi záhony.

"Cítili jsme, že se lidé začínají zajímat o to, jak vlastně parfémy vznikají, z čeho se vyrábějí, jako by se vraceli ke kořenům. Ke mně na návštěvu proto může přijít každý, rád všem ukážu, jak se z květin vytvoří základ parfému, vonná esence... Vidíte, támhle mám odstředivku, a takhle to dělám, když natrhám květiny," předvádí názorně pan Biancalana. Nezapomene mě také upozornit, že jeho políčka už navštívil vetřelec, tedy přesněji, postrach všech vetřelců, jak dodává se smíchem a vede mě do maličké místnosti, kde na stěně visí fotografie známé herečky Sigourney Weaver, představitelky hlavní role ve filmu Ridleyho Scotta, jak na známém políčku trhá květy. Abych obrátil list, ptám se pana Biancalany, zda ho jeho práce uživí. "Je velká škoda, že syntetické produkty nahrazují produkty přírody, takže se esence často vyrábějí uměle. Navíc mnoho parfumérských firem raději kupuje květy a esence z Egypta, Bulharska, Maroka či Turecka. Jsou totiž až patnáctkrát levnější. Ale mé kytky pořád chtějí, tak snad nějak přežiju," říká pan Biancalana. - Jen pro informaci - čerstvé květy se pokládají na sklo předem potřené sádlem. Živočišné tuky totiž mají schopnost vstřebávat vůně, pak se setřou a promývají alkoholem, vzniklá esence je základem parfému.

Teprvé poté, co mi můj hostitel prozradil, že třeba jasmín je silné antidepresivní afrodiziakum jsem pochopil, co slavné herečky mezi záhony pohledávají. Pan Biancalana mi dal na památku marmeládu z růží, a přestože se obloha ještě více zatáhla a pršelo stále hustěji, smál se pořád na celé kolo. Podezíral jsem ho, že to má z jasmínu, ale pak mi došlo, že je to vlastně jeden z mála lidí na světě, kterému práce doslova a do písmene voní.