Scénárista Paul Schrader a režisér Martin Scorsese si úspěšnou spolupráci vyzkoušeli už na filmech Taxikář a Zuřící býk. Naposledy se sešli nad projektem z prostředí lékařské záchranky s názvem Počítání mrtvých (do videodistribuce uvedla firmy Warner Home Video), v němž dal režisér příležitost Nicolasi Cageovi. Jeho doktor Frank jezdí již řadu let sanitkou záchranné služby a chronická únava, přesčasové hodiny a ustavičná přítomnost smrti se mu začínají povážlivě sčítat. Frank je vyčerpaný a deprimovaný pocitem, že zejména v poslední době se mu nedaří nikoho přivézt včas do nemocnice. Deprese zalévá alkoholem a adrenalinovými injekcemi a začne trpět dojmem, že duše zemřelých či umírajících k němu promlouvají, má podivné vidiny. Jeho halucinogenní stavy se promítnou nejvíce do pacienta udržovaného v nemocnici v kómatu na lůžku a do rozhovorů s jeho dcerou Mary (Patricia Arquettová). Stále více se blíží okamžiku, kdy jako doktor ustoupí volání lidské duše po klidu, duše toužící opustit tělo...

Scorsese dal svému filmu totéž zběsilé tempo a ustavičný pocit boje s časem, jaké svádějí i jeho hrdinové v sanitních vozech. Rychlé až nervní sledy obrazů a jízd v nočních neony probleskujících newyorských ulicích navozují přesný dojem stresu a smrtelné únavy, jaké se pokouší zdolávat Frank, Larry (John Goodman) a další jeho kolegové. Režisér se scenáristou nešetří diváky ani v naturalismu některých scén. To vše podpořeno ostrou, rychlou hudbou i přesvědčivým civilním výkonem Nicolase Cage přispívá k hodnotě snímku, jenž se tak stává zajímavou nepřikrášlenou studií jednoho obdivuhodného pracovního prostředí na hranici života a smrti.