číslo 46/2000
vychází 30. října

Zpět na obsah         

Televize
a film


VIDEOSLOUPEK

Kuře melancholik

Několik dlouhých let připravoval kameraman Jaroslav Brabec svůj vysněný projekt Kuře melancholik podle stejnojmenného románu Josefa K. Šlejhara. Film, který získal zaslouženě dva České lvy za rok 1999 a těšil se značnému ohlasu v kinech, nyní nabízí na kazetách Centrum českého videa. Ze silného dramatického příběhu předlohy vytěžil režisér - především díky spoluscenáristovi Vladimíru Körnerovi - hluboce emotivní, strhující film. Kuře melancholik vypráví o radosti lásky a duševním spříznění, o bolesti citové ztráty, samotě a také o lidských vášních - a právě v těch poznáváme Körnerův typický rukopis. Marně hledá Alois lásku a klid v duši - první ženu mu zabije blesk, ve druhé se probudí zlo a všechno, co Alois miluje, pozvolna ničí... Jeho synek Lojzík nachází útěchu v přírodě, ve spříznění s kuřátkem a v touze najít znovu svou mrtvou matku - ve smrti. Podivný tragický úděl či snad dokonce prokletí, jež se vznáší nad statkem a životy lidí, jež v něm žijí, ne a ne zlomit...

Některé motivy zůstaly ze Šlejharova románu filmu utajeny nebo se spíš z prostorových důvodů do něj nedostaly. Faktem však zůstává, že díky skvělé gradaci příběhu (až na drobné výjimky z počátku filmu), postaveném právě na vypjatých lidských osudech, nabídli tvůrci obrazově bohatý, silně emotivní snímek. To vše i díky dobře vedeným hercům (výtečný je Karel Roden jako Alois a Vilma Cibulková v roli krčmářky Rózy), svébytné vizuální stránce (kde vedle Martina Čecha a Jiřího Macáka nezapřel svou zkušenou, lyrickou kameru sám režisér Jaroslav Brabec) a hudbě Jana Jiráska. Kuře melancholik je tak v podstatě citlivým příkladem, kterak lze poutavě a vzrušivě přetlumočit literární klasiku, aniž by se dnešní divák nudil. Ba právě naopak.

JANA PODSKALSKÁ