číslo 30/2000
vychází 10. července

Zpět na obsah         

Televize a film


TV TIPY

Pondělí 17. července 2000 - Nova - 20.00 hodin

Něžní zmatkáři I

Úspěšná situační komedie, která svým pojetím zcela odpovídá poněkud specifickému vkusu německého publika, vznikla v roce 1987, kdy ji podle scénáře známého baviče, moderátora a herce Thomase Gottschalka natočil režisér Franz Josef Gottlieb, velmi plodný zejména v oblasti nenáročných filmových dílek (u nás jsme z jeho tvorby mohli vidět například "mayovky" Divokým Kurdistánem či V říši stříbrného lva. V hlavních rolích se představí autor scénáře Thomas Gottschalk (u nás je známý také jako jeden z dvojice neméně úspěšných "nosáčů"), Helmut Fischer a Michael Winslow). V dalších rolích se objeví americká herečka Dey Youngová, Jean Marie Pfaff, Harald Leipnitz a v epizodní roli hraje sám sebe slavný francouzský herec Pierre Brice, nesmrtelný představitel apačského náčelníka Vinnetoua.


Úterý 18. července 2000 - Nova - 20.00 hodin

Skuteční přátelé

Tajemství ukryté v podzemí Berlína a pomsta za smrt přítele v německém televizním krimithrilleru. Jeho hlavní postavou je Stan Becker, bývalý vyšetřovatel z oddělení narkotik, který se nechá svým přítelem Oskarem přemluvit k neobvyklé výpravě do chodeb berlínské kanalizace, kde má být údajně ukryta ruská válečná kořist. Místo zlata však přátelé objeví pouze mrtvolu mladé ženy, kterou právě před okamžikem někdo podřezal. Navíc se objeví trojice mužů, která okamžitě zahájí palbu. Stanovi s Oskarem se sice podaří uniknout, vzápětí jsou však pro podezření z vraždy zatčeni ctižádostivým komisařem Hofferem. Snímek vznikl v roce 1999, kdy ho natočil režisér Kaspar Heidelbach podle scénáře Martina Klugera. V roli Stana Beckera se představí Heinz Hoenig.


Středa 19. července 2000 - ČT 2 - 20.00 hodin

Návrat z exilu

Bohuslav MartinůDokumentární film režiséra Jiřího Nekvasila přináší portrét jednoho z nejvýznamnějších českých skladatelů hudby 20. století - Bohuslava Martinů. Výchozí situací dokumentu je stav, který nastal po srpnu 1938, kdy byl Bohuslav Martinů naposledy v Československu, a skladba, kterou v té době píše a která patří k vrcholům jeho tvorby - Dvojkoncert pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány. Film ukazuje zralého člověka, který je během událostí nedobrovolně postaven do nové situace - do role exulanta, kterým zůstane až do své smrti. Domů se vrací pouze ve vzpomínkách a přes pohnuté osudy hledá v hudbě, podle svých vlastních slov, zejména krásu. Ve filmu vystupují přátelé Bohuslava Martinů, trvale žijící v zahraničí: malíř Rudolf Kundera, houslista Petr Rybář, klavírista Margit Weber a kaplan Max Kellerhals.


Čtvrtek 20. července 2000 - ČT 1 - 20.00 hodin

Bolkoviny

Prvním hostem Bolka Polívky v hospůdce U Klauna na farmě v Olšanech se tentokrát stal Josef Alois Náhlovský. Jeho osobitý humor přinesl kuriózní vyprávění o Krušnohorském vévodství, které (podobně jako Bolek Polívka Valašské království) založil. Vzpomněl i na svá studentská léta. Historky, které vyprávěl, vypovídaly o tom, že jejich aktér je skutečně budoucí komik. Druhým hostem byla zpěvačka Natalie Velšmídová, která má ve svém repertoáru etnickou hudbu, kromě jiných písně hebrejské, cikánské, srbské... Na kytaru ji doprovázel Ondřej Smetana.


Pátek 21. července 2000 - ČT 1 - 20.30 hodin

Vražda v hotelu Excelsior

Snímek Vražda v hotelu Excelsior je ze série čtyř barrandovských filmů, které navázaly na úspěšný televizní seriál podle povídek Jiřího Marka Panoptikum hříšných lidí. Příběh se točí kolem láhve od francouzského koňaku, jíž byla v prvotřídním pražském podniku zabita půvabná Dana Matoušová. Všechny nitky spletitého případu, v němž upadají do podezření jak zaměstnanci, tak i obyvatelé hotelu, včetně tajemného perského diplomata, zručně rozplétá policejní rada Vacátko. O spletitou "šarádu" se stará především ředitel podniku Hnízdo, který se za každou cenu snaží uchovat zdání dobré pověsti podniku... O znamenité vykreslení atmosféry 30. let se vedle všech tvůrců a herců zasloužil i "hotelový orchestr" s krásnou písní Excelsior - show, kterou ve stylu R. A. Dvorského zpívá Eduard Hrubeš.


Sobota 22. července 2000 - Nova - 22.00 hodin

V zajetí ledu

Dobrodružný thriller z drsného prostředí aljašské divočiny, kde proti sobě stanou dva muži, kteří mají přes rozdílnost povah mnoho společného. Jedním z nich je ekolog Eric Desmond, který do zasněžené divočiny utekl před civilizací a pokouší se v lidmi zatím nepříliš zničené krajině najít nový domov i se svou partnerkou, bývalou módní návrhářkou Annou Marií. Tím druhým je drsný lovec Ben Corbett, který už dlouhá léta žije v divočině a na rozdíl od poněkud idealistického ekologa vyznává drsné zákony.


Neděle 23. července 2000 - ČT 2 - 12.50 hodin
(druhý díl 30. července)

Báječný pan Méliés

Všechny sci-fi filmy, horory či jakákoli díla, postavená na dokonalé trikové technice, vycházejí z jediného zdroje - je jím průkopník francouzské kinematografie Georges Méliés (1861?1938), jenž jako první začal počátkem století natáčet trikové filmy. Divákům v nich umožňoval, aby žasli nad cestami na Měsíc či do nemožna, aby se podivovali ďábelským rejům, nestvůrně se zvětšující hlavě či třeba fantastickým krajinám. Méliés vyšel z divadelních zkušeností: už na jevišti si ozkoušel mnohá kouzla, která pak úspěšně realizoval i před kamerou, ale postupně začal objevovat ryze filmové triky. Třeba ten, kdy se objekt plynule změní do podoby zcela jiné. Nikdy se však nezbavil divadelního aranžmá, členění příběhu do uzavřených, nehybných obrazů. Několikaminutové snímečky, kterých natočil několik set (většinou byly ručně barvené), přinesly Méliésovi velkou popularitu i jmění. Přesto se nevyhnul pádu a dluhům, když nebyl schopen konkurovat mocným výrobním společnostem. Nedokázal včas reagovat na změnu diváckého vkusu a ani v USA, největším odbytišti jeho filmů, se mu nepodařilo zakotvit. Postupně přišel o všechno své jmění; když byl filmovými nadšenci posléze objeven, živořil jako prodavač v nádražním kiosku.

Dvojdílný dokument francouzské televize Kouzelný pan Meliés je mimořádně cenný: přináší nejen svědectví umělcovy vnučky, která na něho vzpomíná jako na šarmantního staříka, ale také nechává promlouvat dobové písemnosti. Uvidíme dochovaná technická zařízení, navštívíme místa, kde stály legendární Méliésovy ateliéry. Zcela unikátní příležitostí je seznámení s tituly téměř století starými, které jsou jinak prakticky nedostupné, ale i dnes zaujmou kouzelnou naivitou. Roztomilé snímečky (a zachoval se jich pouhý zlomek, většina jich byla po jejich stažení z oběhu zničena) tak přinášejí i doklad o dávnověku filmového podnikání - v žádném případě nejsou směšné, protože prozrazují upřímnost záměrů, s nimiž vznikaly.

JAN JAROŠ