číslo 29/2000
vychází 3. července

Zpět na obsah         

Tipy ČRo


Karel Jaromír ErbenPondělí 10. 7. - Vltava - 20.30 hodin

Erbenovské inspirace

Pokud jste pravidelnými televizními diváky, asi býváte občas přesyceni scénami plnými hrůzy a násilí v jakékoliv formě. Kolikrát zavzpomínáme na klasiky a litujeme, proč jsme se raději neobrátili k nim, abychom v dnešním chvatu, kdy stres je z nejrůznějších příčin naším až příliš častým hostem, nalezli spíše uklidnění a pohodu. Zamyslíme-li se však hlouběji nad některými klasickými díly nám důvěrně známými, nemůžeme si neuvědomit, že pohádkové a jiné nadpřirozené příběhy si leckdy nikterak nezadají s těmi dnešními - byť výrazové prostředky jsou zcela nesrovnatelné.Příběh o dívce a jejím mrtvém milém, tedy o duchu jejího milého, který se k ní navrací a vyláká nebohou na hrůzný noční výlet, se neobjevuje u Erbena poprvé. Nacházíme ho i v jiných teritoriích - lidových i umělých. Vzpomeňme za všechny na Poláka Adama Mickiewicze. Nejednou celá situace končí pro dívku tragicky. V Erbenově Kytici v baladě Svatební košile se dívka v zamčené márnici hřbitova, kam se na ni zlý duch už už sápe, vysvobodí myšlenkou na Boha a modlitbou k němu. Celá báseň je, jak víme, velmi popisná, Antonín Dvořákhrůzostrašná. Dvořák tuto náladu ve své celovečerní kantátě geniálním způsobem podtrhl. Pravdou je, že leckdy se před stísněnou náladou raději oddáme jeho hudbě, která právě v tomto díle přímo hýří nádhernými tématy a zvukově strhujícími plochami. Mladší Bohuslav Martinů je stručnější, výrazově tolik nehýří. Ovšem cítíme, jak tento romanticky děsivý příběh v jeho pojetí ani v nejmenším nezestárl, spíše naopak! Uslyšíme jedinou nahrávku této malé, méně známé kantáty českého klasika dvacátého století. Při Svatebních košilích Dvořákových zavzpomínáme na památný koncert Pražského jara roku 1980, kdy Dvořákovy partitury se s nejlepšími tehdejšími českými uměleckými silami ujal jeden z největších dirigentů současnosti, velký znalec české národní hudby Wolfgang Sawallisch.

BOHUSLAV VÍTEK