číslo 29/2000
vychází 3. července

Zpět na obsah         

Televize a film


TV TIPY

Pondělí 10. 7. - ČT 2 - 20.00 hodin

Usmívej se, lásko má

Luk královny Dorotky (sbírka povídek v duchu renesančních příběhů) pochází z roku 1932 z pera Vladislava Vančury. Některé motivy v 70. letech využil stejnojmenný film, povídka Usmívající se děvče však zůstala stranou filmařské pozornosti. Příležitosti se chopil František Pavlíček, který podle ní napsal televizní hru Usmívej se, lásko má. Hlavním motivem je milostný cit, smyslová okouzlení a láska, nikoliv však osudová, ale škádlivá a hravá. Příběh z třicátých let se odehrává v poklidné letní pohodě okresního městečka, kam zavítá proslulý flašinetář Houra se svou vlezlou písničkou, která se líbí zejména místním paním a dívkám...


Úterý 11. 7. - ČT 1 - 20.00 hodin

Ptáci v trní

Slavná americká série podle bestselleru Coleen McCulloughové byla natočena v roce 1983. Již první uvedení na americké stanici ABC zaznamenalo velký divácký úspěch. Vedle silného příběhu na tom mělo nemalou zásluhu i vynikající herecké obsazení - R. Chamberlain, Ch. Plummer, B. Stanwycková, J. Simmonsová či B. Brown. Katolický farář Ralph se stará o své farníky na australském venkově, daleko od civilizace. Na pozvání bohaté sestry Mary se tam přistěhuje z Nového Zélandu farmář Cleary se svojí početnou rodinou. Ralph si velmi oblíbí opomíjeného člena rodiny - jedinou dceru Meggii.


Středa 12. 7. - PRIMA - 19.55

Smrt vandráka

Na obrazovky se vrací vrchní inspektor Barbnaby, který k potěše milovníků detektivek rozlouskl ve svém venkovském působišti už nejeden tvrdý kriminální oříšek. Tentokrát po návratu z dovolené znovu otevře případ neznámého vandráka, který byl pravděpodobně zabit v rokli za městem. Domnívá se, že obviněný Billy Gurdie je nevinen. Inspektor netuší, do jak složitého hlavolamu se pustil. V pokračování volného britského cyklu Vraždy v Midsomeru představuje sympatického venkovského policistu opět John Nettles .


Čtvrtek 13. 7. - ČT 2 - 21.40 hodin

Jana a její přátelé: Rusové v Izraeli

Evlyn Kaplunová ve filmu Jana a její přátelé získala na loňském karlovarském festivalu Cenu za ženský herecký výkon (film sám si odvezl velkou cenu- Křišťálový glóbus)Cyklus filmů, které v posledních letech zvítězily na karlovarském filmovém festivalu, uzavírá izraelská tragikomedie Jana a její přátelé. Režisér Arik Kaplun (podílel se i na scénáři) zde rozehrál epizodicky poskládaný příběh, věnovaný vážnému problému - přílivu ruských emigrantů do "země zaslíbené". Sleduje množství postaviček v napjaté situaci předcházející válce v Perském zálivu i během ní, ukazuje, jak se obtížným životním podmínkám v této zemi nemusí každý přizpůsobit.

Kaplun ovšem toto dějinné pozadí nijak nezdůrazňuje, stává se mu spíše jakýmsi koloritem, spojujícím jednotlivé osudy. Více si všímá nenásilně budované konfrontace mezi nově příchozími a místními starousedlíky, v téměř dokumentárních průhledech zachycuje všední dny Tel Avivu, ke zvýšení věrohodnosti přispívá i střídání černobílého a barevného materiálu. Ačkoli vyprávění inklinuje ke komediálnímu ladění, je v něm i natrpklost zklamaných očekávání a hořkých deziluzí.

Janu a její přátele provázela kladná odezva již loni při uvedení v Karlových Varech. Příznivé přijetí obklopilo i lednovou premiéru v českých kinech. Stanislav Buzek v Lidových novinách píše: Příběh Jany, obklopené v závěru filmu přáteli, ukazuje cestu k porozumění a snášenlivosti. Činí tak způsobem mezinárodně srozumitelným, kultivovanou filmovou řečí. Michal Šobr si v Cinemě cení, že režisér děj nesvazuje striktní a sofistikovanou dramaturgickou konstrukcí, ale nechává ho ubíhat volně, stejně jako dny jeho protagonistů. Jen Tereza Brdečková si v časopisu AD naopak povzdechla, že velká životní zkušenost ještě nezaručuje dobrý výsledek, neboť co režisérovi chybí na osobitém stylu, to si vynahrazuje na falešné cituplnosti. Ale dojetí, zvláště vybízí-li ke katarznímu prožitku, ještě nemusí být zavrženíhodné. Když už nic jiného, film přináší pohled na méně známé reálie v izraelské společnosti.

JAN JAROŠ


Pátek 14. 7. - NOVA - 20.00 hodin

Daleko od domova

Hlavním hrdinou dramatického příběhu je čtrnáctiletý Angus McCormick, který žije s malým bratrem Silasem a rodiči uprostřed divoké kanadské přírody. Jednoho dne se novým členem domácnosti Johna a Katherine McCormickových stane velký žlutý pes, zatoulaný labrador, kterého se Angus rozhodl ujmout. Začne mu říkat Žluťásek a brzy jsou z nich nejlepší přátelé. Když se vydají společně s otcem na výlet lodí, zastihne je bouře a oni na bouřícím moři ztroskotají. Zatímco otce zachrání pobřežní hlídka, Angus a jeho pes se dostanou na břeh. Ocitnou se však v naprosté divočině, kde jim nezbývá než spoléhat se sami na sebe a jeden na druhého. Naštěstí Angus získal od otce mnoho užitečných tábornických rad a zkušeností, které mu nyní pomáhají v pustině přežít. Jenže jak dny plynou, situace se pomalu zhoršuje...


Sobota 15. 7. - ČT 1 - 20.50 hodin

V pravé poledne

Klasický americký western V pravé poledne (1952) patří mezi nejlepší a také nejúspěšnější filmy svého žánru. Vznikl na motivy povídky Cínová hvězda, publikované v časopisu Collier?s Magazine. Jednoduchý příběh šerifa marně shánějícího pomoc proti čtyřem pistolníkům, kteří se mu chtějí pomstít, se stal předním dílem tzv. psychologického westernu a byl později často napodobován. Svoji životní úlohu v něm sehrál významný hollywoodský herec Gary Cooper (na snímku), který za svého stoického osamělého hrdinu dostal druhého hereckého Oscara. K přesvědčivosti jeho výkonu přispěla svým dílem nemoc (Cooperova strhaná tvář, v níž se zračila potlačovaná bolest, byla způsobena prasklým žaludečním vředem), ale především profesionalismus všech ostatních složek filmu.


Neděle 16. 7. - NOVA - 20.00 hodin

Zločin století

Hrůzný zločin, který vedl k jednomu z justičních omylů v dějinách amerického soudnictví. Když jedné temné noci unesli neznámí zločinci přímo z postýlky synka leteckého průkopníka, pokořitele Atlantiku Charlese Lindberga, nikdo netušil, jak tragicky celý případ skončí. Přestože totiž slavný a Amerikou zbožňovaný hrdina zaplatil požadované výkupné, bylo jeho dítě zanedlouho nalezeno mrtvé. Brutální vražda kojence otřásla Amerikou a zanedlouho byl zatčen a z únosu i vraždy obviněn ilegální německý přistěhovalec Bruno Richard Hauptmann, který se pokoušel platit bankovkou pocházející z Lindbergova výkupného. Prostý tesař, jehož angličtina byla tak špatná, že se téměř nedokázal domluvit, se ocitl v soukolí, z něhož nebylo úniku. Skutečnost, že peníze si u něj ukryl jeho obchodní partner, který ho podvedl a pak zmizel, aby nakonec zemřel někde v Evropě, mu nebyla nic platná. 3. dubna 1936 byl popraven na elektrickém křesle. Jeho poslední slova zněla: Jsem nevinen.