Úterý 27. 6. - VLTAVA - 17.00

Skutečná federace národů nastane teprve tehdy, až národové budou volni a sami se spojí. K tomu směřuje vývoj Evropy. Program spojenců plně odpovídá tomuto vývoji: svobodní a osvobození národové organizují se podle potřeby ve větší celky a zorganizuje se tím celý kontinent. Vzniknou-li federace menších států, budou to federace svobodně založené, založené z opravdové potřeby národů, nikoli z cílů dynastických a imperialistických... Moderní humanismus uznává práva slabého; vždyť v tom je smysl všeho úsilí o pokrok a uznání důstojnosti lidské: silný si vždy pomůže sám - ochrana slabých, ochrana malých, jednotlivců, korporací a tříd, národů a států, toť úkol nové doby. Všude se slabí, potlačení a vykořisťovaní spojují - asociace je velkým programem doby: federace, volná federace malých národů a států bude užitím tohoto principu, zajišťujícího účelnou organizaci člověčenstva. - Více o Masarykově vidění budoucnosti Evropy a rovného postavení všech, i malých národů v ní, se můžete dočíst v jeho knize Nová Evropa (Brno, Doplněk 1994, str. 102?103), ze které pochází nejen tato, ale též další ukázky v dnešní, závěrečné přednášce. Od třetí zářijové neděle uslyšíte další doporučenou literaturu ještě ve čtyřech hodinových besedách, v nichž budou odborníci dál reagovat na mnohé vaše názory, sdělení a dotazy, které můžete i nyní psát na adresu Český rozhlas 2 - Vltava, Souvislosti, Vinohradská 12, 120 99 Praha 2. O tom, kteří pisatelé dopisů odeslaných minulý a tento měsíc získávají slíbené knižní odměny věnované nakladatelstvím Práce a Masarykovým ústavem AV ČR, vám tentokrát povíme 22. srpna od 17.45 v Magazínu o programu.

Představa, že za pár let bude svět jedinou vesnicí, je nesmysl, tvrdí v Meteoru prof. JUDr. Jaroslav Krejčí. Když mluvíme o globalizaci, máme dnes většinou na mysli rozšíření tržního hospodářství, výrobní i komunikační techniky, elektroniky po celé zeměkouli. To se pochopitelně děje a je to přijímáno pozitivně v oblastech, kde se na to lidé mohou zacvičit. Jenže v evropských zemích a v Severní Americe vládne představa, že by se na celém světě měly uplatnit určité principy, které jsou charakteristické pro západní civilizaci, jako jsou lidská práva, práva individua, práva menšin a rovnost pohlaví. Tato podstata západní civilizace však nenachází souhlas v ostatních částech světa. Střetávají se tu naprosto odlišné hodnotové systémy. Světový názor Západu je dnes budován na antropocentrismu, pragmatickém myšlení, vědě... Toto jsou hnací síly západní civilizace. Ostatní civilizace, a to je většina lidstva, žije jiným způsobem, ovlivňuje ji islám, hinduismus, buddhismus, konfuciánská tradice, která poznamenává čínský marxismus a do určité míry ho zušlechťuje. Tyto ideové základny se nedají odstranit...

Předposlední Straussův valčík - Na Labi op. 477

Mezi neznámé okamžiky ze života a tvorby vídeňského valčíkového krále patří skutečnost, že dodnes nevíme, proč Strauss nazval svůj poslední valčík právě podle stříbropěnného Labe, opěvovaného zejména českými kapelníky - například Kmochem. Strauss ale zhudebnil šířeji rozlévanou řeku v saské metropoli Drážďanech. Vztahy mezi Straussem a tímto královským městem byly vždy velice přátelské, a to od října roku 1852, kdy se zde dvakrát zastavil na své cestě do Hamburku a Berlína. Při každé zastávce uspořádal samozřejmě koncert a při této příležitosti navázal přátelství s kapelníkem Hugo Hünerfürstem, toho času činným v saské rezidenci, který jej uvedl do okruhu svých známých. V té době okouzlila Evropu nová móda - spiritistické a parapsychologické seance. Domněnka, zda-li se tehdy v Drážďanech, v kruhu veselých kumpánů, zúčastnil Strauss těchto okultních činností není potvrzena, ale možná že tam načrtl skicu svého nového kusu. Byla to polka, a ta měla premiéru v podobně veselé společnosti, jako byla ta v Drážďanech, při plese ve svátek svaté Kateřiny uspořádaného 24. listopadu 1852 ve vídeňské Šperlově tančírně v Leopoldstadtu. Její název - Desítková polka - se objevil, teprve když vyšla tiskem, a dokládá, že vznikla na počest společnosti deseti přátel z Drážďan.

Přátelské vztahy byly od té doby mnohokrát potvrzeny ještě dalšími skladbami, nicméně tajemství inspirace valčíku Na Labi nebylo dosud odhaleno. Obě dílka zazní společně a věřím, že poté budou jakékoli všetečné otázky zbytečné.