číslo 27/2000
vychází 19. června

Zpět na obsah         

Literatura,
divadlo, drama


Novinky z Městských divadel pražskýchNa Miloslava Mejzlíka jakož i na další účinkující v Martě Divadla Komedie shlíží v diaprojekci Samuel Beckett

Posledním článkem spínajícím do inscenačního triptychu hru Lenky Lagronové Terezka o sv. Terezii z Lisieux a Beckettův Konec hry je nová inscenace režiséra Jana Nebeského, kterou pod názvem Marta připravil - stejně jako ony dvě předchozí - v Divadle Komedie. Jeviště je opět zároveň i hledištěm a souvztažnost se jmenovanými opusy lze najít v hereckém obsazení, výrazových postupech, dílčích motivech, duchovním zacílení i v křesťanském vyznění této scénické koláže. Princip triády se prosazuje také v jejím syžetu, který režisér a dramaturgyně Kateřina Šavlíková utkali z řady nejrůznějších textů (například sv. Terezie z Lisieux, sv. Kateřiny Sienské, sv Jana od Kříže či Samuela Becketta) tak, aby jejich mnohohlasí rozezvučelo akord tří vzájemně se prostupujících tematických linií: osudu stigmatizované francouzské mystičky Marty Robinové (1902?1981), duchovního dobrodružství Samuela Becketta a náboženské konverze jistého Jacquese Fesche, který v roce 1954 zastřelil policistu a od svých 24 let čekal ve vězení na popravu. Lucie Trmíková, Miloslav Mejzlík, David Prachař a Saša Rašilov v hlavních rolích stejně jako hudební mág Martin Dohnal, hrající vedle nich spolu s Davidem Řehořem svou strhující muziku, utvářejí pozoruhodný scénický krystal. Hra Světla světel, která mezi jeho hranami a ploškami probíhá, si ovšem žádá soustředěného diváka, který trpělivě postoupí tříhodinové exercicie v neulpívání.

Jestliže je Komedie navzdory svému názvu divadlem intelektuálně i umělecky náročným, Rokoko ve snaze zaujmout mladé publikum usiluje o atraktivní tituly. Černá komedie může přitáhnout diváky nejen mnohoznačným názvem, ale i jménem dramatika, Petera Shaffera, autora Amadea a řady dalších divadelních bestsellerů. Její nevšednost tkví v tom, že divák herce neuvidí ve chvíli, kdy se na jevišti začíná odvíjet děj, ale až o pár minut později, kdy podle syžetu dojde k výpadku elektřiny a byt mladého malíře Brindsleyho (Radek Holub) a jeho milé Carol (Lucie Vondráčková) se ponoří do tmy. Vzniklá situace se zdá být ilustrací staré pravdy, že svět je kdykoli schopen se obrátit naruby, aby člověku zabránil uskutečnit to, oč velmi stojí. Má dojít jak k návštěvě otce dívky, který má být přesvědčen za každou cenu - včetně menšího podvůdku, aby souhlasil se sňatkem obou milenců, tak k návštěvě zámožného milionáře, který se má dostavit, aby si prohlédl artefakty začínajícího umělce, což by dvojici dávalo naději vybřednout z chudoby. Komické situace mají zdroj nejen v tom, jak postavy tápou ve tmě (choreografie Martin Pacek), v jejich záměnách a vzájemné "neviditelnosti", ale i ve skrytých a skrývaných morálních problémcích protagonistů. Tma vnáší postupně do charakterů i vztahů jasno, které mohlo být za světla utajeno. V této crazy komedii, kterou přeložil Luboš Trávníček a režíroval Ota Ševčík, hlavním představitelům úspěšně sekundují Radka Fidlerová a Marika Procházková, z pánů především Zdeněk David.

VÍTĚZSLAVA ŠRÁMKOVÁ

Foto Jiří Štrébl