Vilém Čok: jedni ho znají z Pražského výběru, jiní z Deliria Tremens, všichni z muzikálu Jesus Christ Superstar. Hrál i v dalších kapelách a muzikálech, nejnověji je k vidění v Johance z Arku. Všestranný hudebník a šoumen to vše shrnuje na novém albu, které vydává 15. května.

Vaše nová deska Čok´o láda není řadové album?
Je to ohlédnutí za mou hudební dekádou, je tam úplně všechno od mého dětství, když jsem začal zpívat, přes Pražský výběr, Stromboli, Zikkurat, Moped, Novou růži až po Delirium Tremens. Je to dvojcédé a podařilo se dohodnout, že bude za cenu jednoho CD!

Proč se ta deska jmenuje Čok´o´láda?
Protože to opravdu čokoláda je, taková hořko-mléčná čokoláda: jsou tam věci z různých období, které různě chutnají. Jsou tam věci, které jsou točené za totáče na kazeťáku nebo věci ze špičkových studií. Spousta chutí, spousta různých písní, třiačtyřicet věcí. Strašná porce.

Jak se toto album zrodilo?
Moje kapela vytvořila dvě třetiny repertoáru na novou desku, které jsme nabídli Sony Bontonu. Tam mi řekli, jestli by nestálo za to udělat best of. To první cédéčko je tedy "best of nejlepších věcí", které jsem, kdy vydal, ať už v sólové dráze, nebo v kariéře kapel, kterými jsem procházel.

Co se stalo s těmi novinkami?
Firma si z nich vybrala pět, které jsou k tomu přitočeny jako speciální bonusy. První z nich se jmenuje Šílim, otevírá celé album a je to zároveň singl. Jsem teď ve fázi, kdy rekapituluji, a zjistil jsem, že aby mi neupadla hlava, bylo by pro mě nejlepší vypadnout z města ven, už mi z toho chaosu tady trošku hrabe, proto se ta věc jmenuje Šílim.

První CD je tedy ohlédnutí doplněné o novinky. Co je na druhém?
Začíná ho písnička Nenásilný přechod z infantility do senility, kterou jsem nazpíval ve studiu Černá růže, když mi byl rok a dva měsíce. Ten zbytek jsou opravdu rarity. Například Zikkurat byla kapela, která si nemohla dovolit vydávat nosiče. Několik výlisků vyšlo těsně po revoluci, ale většina fanoušků to nikdy neslyšela. Z tohoto alba jsou na "Čokoládě" tři písničky. Pak je tu singl Mopedu z roku 1986 a novodobý Moped, tři singly Nové růže a další sólové věci, které nikdy nevyšly na cédéčku.

Je tu také Disco 2000. To je ta pátá novinka?
To je pouze náhoda. Disco 2000 je moje úplně první hudební věc od skupiny Zikkurat, která byla jednou z prvních punkových kapel, co začaly v totalitním systému čeřit vlny. Ta pátá novinka je duet s Petrem Jandou, takový bonbon - Dědečkův duch...

Jak ovlivní čokoládové vzpomínání vaše koncertní turné?
Turné o 20 až 25 koncertech začíná v druhé půlce června v Lanškrouně a končí v půlce září v Praze, a jestli bude to "ohlédnutí" úspěšné, tak by se tam mohlo objevit několik raritních věcí, které budeme hrát postaru v současném obsazení, eventuálně tam mohou být někteří hosté, co se mnou fungovali za dob totáčoidních.

Album věnujete mamince...
Maminka to všechno zavinila. Ta říkala: Vilíku, nezpívej si furt, jestli si budeš zpívat, půjdeš do školy! Na zpěv, na kytaru, nech toho! A když jsem nepřestával zpívat, tak mi dala vybrat, já jsem řekl kytaru - a už jsem se vezl.