číslo 25/2000
vychází 5. června

Zpět na obsah         

Styl


Čtením a psaním ke kritickému myšlení

Už deset let slyšíme ze všech stran volání po změnách ve školství, ale občas i artikulovanému vyjádření, o jakéže to změny vlastně jde, rozumí každý po svém: v nejlepších případech vznikly školy se smysluplným způsobem výuky, v případech nejhorších je změna, která se s totalitním způsobem vyučování naší paní učitelky stala, charakterizována polštářkem, který si dítě mohlo do školy přinést a který se celý rok válí nepovšimnut v rohu třídy. To pro případ, že by zavítal pan inspektor. Tápeme všichni - od pedagogů na vysokých školách až po učitele mateřských škol o rodičích nemluvě. "Ani hlavní ministerská vyhláška - Standard základního vzdělávání - neumí jasně říct, k čemu je zaměřena školní docházka. (Ondřej Hausenblas.)

A zatímco velká část učitelské i rodičovské veřejnosti zůstává bezradná a tudíž se raději neangažuje, vzrůstá snad i počet těch, kteří aktivně hledají v čem spočívá tzv. jiné, alternativní, inovativní či ještě jinak zvané učení. V teorii se jistě setkají s Komenským, Waldorfskou školou, školou Montesori... Ovšem od teorie k praxi, natož ke škole, která se otevřeně hlásí k některému z již známých a vyhraněných směrů, bývá cesta daleká a podaří se výjimečně. Když učitel neuskutečňuje tzv. jiné metody v praxi, může jeho nadšení skončit tam, kde začalo: u teorie. Proto asi mnozí z nich hledají doplňkové vzdělání v praktických kurzech.

Jedním z nejpraktičtějších projektů, který probíhá nejen v Čechách, ale i v dalších evropských státech je kurz Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Jeho jedinou "ideologií" je demokratický přístup ke vzdělávání, zato konkrétních metod, jak utvářet svobodně myslícího člověka v procesu vyučování, nabízí téměř nekonečné množství. Jednou z jeho důležitých tezí je, že informace by měl člověk dostávat hlavně proto, aby o nich přemýšlel. Děti jsou vedeny k vlastnímu úsudku a osobní motivaci na něco přijít již od nejútlejšího věku a učitel nedeformuje, ale spoluobjevuje a respektuje osobnost každého žáka. Tzv. pravý život se neodkládá až na období po škole, ale žije a utváří se také v ní. Proto je důležité umět diskutovat, spolupracovat, reflektovat to, co dělám... Zkrátka nabýt životní dovednosti. Kupodivu, ale vlastně zákonitě získává takovým způsobem učení mnoho smysluplných schopností nejen žák, ale i učitel, a původní investice do sebevzdělání vrací svobodu, tvořivost a pocit uspokojení především jemu samotnému.

Bližší informace na e-mailové adrese: hana.kostalova@ecn.cz.

NINA RUTOVÁ

(Autorka připravuje rozhlasové dílny "kritického myšlení" - pořad ...anebo jinak, který se vysílá každé poslední úterý v měsíci ve 22.32 na ČRo 2 - Praha)