číslo 24/2000
vychází 29. května

Zpět na obsah         

Film a televize


Člověk není nikdy zcela na dně

Režisér Aki KaurismäkiFinského režiséra Akiho Kaurismäkiho známe z řady snímků uvedených i v televizi - známější jsou zřejmě filmy s bizarní hudební skupinou Leningradští kovbojové, ale nemenší význam mají i průhledy do všedních dnů lidí, živících se jen prací svých rukou. Pochmurnou realitu načrtává též ve filmu Mraky odtáhly, kde však již název samotný signalizuje možnost šťastného obratu. Hrdiny jsou Ilona a Lauri (Kati Outinenová a Kari Väänänen), manželé středního věku, které nezadržitelně drtí sociální tlaky, když oba přijdou o práci a novou nemohou sehnat. V nouzi se propadají stále hlouběji, přicházejí dokonce o byt, který nedokážou splácet, všude narážejí na nezájem nebo dokonce na podvodníky, kteří si nechají zaplatit i za fingované zprostředkování práce. Nevyjde ani pokus půjčit si peníze u banky, protože nemají čím ručit. Ale člověk se nesmí nikdy vzdát, i na konci temného tunelu může zabliknout světýlko naděje... Takové je krédo příběhu.

Pro vyprávění je příznačné tlumení každého vyhrocenějšího okamžiku. Režisér se většinou omezuje jen na dění, které předcházelo či naopak následuje akci samotné. Dosahuje tak zvláštního melancholického naladění. Týká se to hned jedné z prvních scén, kdy je uklidňován kuchař příliš holdující alkoholu, stejně jako jedné ze závěrečných sekvencí, kdy nešťastný Lauri jde pokoušet štěstěnu a v herně vsadí veškeré zbývající úspory. Vztahy mezi postavami provází nemluvnost, scházejí jakékoli vnější emoce, veškeré rány osudu jsou přijímány se stoickým klidem a jakoby odevzdaně. Přitom není pochyb, že Ilona i Lauri se mají rádi, ale nemají potřebu neustále si projevovat vzájemný cit. Film se vyznačuje navenek nevzrušivým, jakoby chladně registrujícím popisem, který se vyhýbá výrazové expresi, ač některé situace po ní volají - třeba Lauri má sklon řešit tíživou situaci pitím, po němž se doma zřítí jako podťatý. Vizuálně je film záměrně chudý, převažují statické záběry, z nichž jsou navíc vypouštěna jádra střetů, pomíjejí se konfliktní situace, aby se pozornost soustředila jen na události, které předcházely a které následují - až z nich si musíme odvodit, co se dělo ve vynechaném úseku. I barevné řešení je záměrně zšedlé, vyhýbá se kontrastnějším odstínům.

JAN JAROŠ

ČT 2, 5. června 21.30

Foto Miloš Fikejz